Zahájení monitoringu v NP La Amistad

11.10.2022

Když jsme v červenci 2022 dorazili na jednání s vedením mezinárodního parku La Amistad v Kostarice, tak jsme byli plni očekávání z blížící se spolupráce na monitoringu jaguárů amerických.

Spolupráce byla zahájena 21. srpna 2022 v sektoru Údolí Ticha, kam jsme vyrazili na tři dny rozmístit prvních 10 fotopastí v doprovodu rangerů Juniora, Artura a Leonela a netušili, co nás čeká…

10ti hodinový výstup do hor v plné polní, převýšení 1100 m a cíl ve výšce 2550 m.n.m. v terénní chatě, která nám měla být na dvě noci útočištěm před nepřízní počasí. Výstup byl skutečně náročný a hlavně dlouhý. Při kontrole již rozmístěných fotopastí Junior zavískl radostí, při zjištění, že je na jedné z kamer objevil BUSHDOG, tedy dioký pralesní pes. Záběr tohoto tajemného zvířete po dvou letech monitoringu byl důvodem k velké radosti a to zejména biologa Mika Mooringa, který monitoring rangerů zaštiťuje.

 

My se tu však objevili s maličko jiným než výzkumným cílem. Naše záběry jsou určeny především pro vznik vzdělávacích videí ve školách a samozřejmě propagaci práce strážců přírody, tedy rangerů a národních parků. Samozřejmě, že naše data z fotopastí poskytujeme i Mikovi pro jeho věděcké účely a Správě parku La Amistad též záběry z dronu a fotografie. Po rozmístění kamer na trase jsme dorazili do chaty a byli rádi, že už je ten výstup za námi. Pršelo a my museli do suchého, abychom nenastydli. To minimum jídla, co jsme všichni nesli, nám mělo vydržet na dvě večeře, dvě snídaně a jeden oběd. Noc byla chladná a vlhká, takže nám ze spacáků lezly jen naše nosy.

Druhého dne ráno jsme po snídani vyrazili na další magické místo, do tzv. Zahrady kapradin. Než jsme tam došli, tak jsme procházeli kolem magické řeky Rio Terbi, která má velmi tmavě hnědou barvu, poněvadž vytéká z vrcholových rašelinišť, ale je bez problémů pitná. Někdo by se možná bál, ale když chcete monitorovat divoká zvířata, tak se jim musíte trochu přizpůsobit, tedy být trošku zvířetem. Brodění studené řeky nás dokonale probralo a Zahrada kapradin nám doslova vyrazila dech. Nalétali jsme to dronem a po několika hodinách se vrátili zpět na základnu do dřevěné chaty. Noc byla opět chladná a dlouhá, poněvadž jdete spát kolem 20-21 hodiny a vstáváte kolem šesté ráno.
 
 
Třetího dne jsme po snídani vystartovali zpět po stejné trase, po níž jsme přišli. Fotopasti byly na svých místech a my mohli též zastavit, fotit a filmovat. Byl nádherný slunečný den a sestup trval pohodových 6,5 hodiny. Na stanici rangerů jsme to celé vyhodnotili, Zuzka využila možnosti vyprat v pračce se sušičkou a o den později jsme sedli do našeho projektového auta a vrátili se zpět do naší rezervace Green Life. 

O měsíc později …

O měsíc později jsme se do La Amistad vraceli, tentokrát jen já a Zuzka. Už jsme věděli, do čeho jdeme, jak to bude náročné, co je třeba vzít sebou a co naopak není nutné. Na akci s námi šla jedna bioložka a její průvodce, kteří zůstali během výstupu hluboko za námi. Kontrola fotopastí probíhala v pohodě a kupodivu nám krásně vydržely baterie, takže nebylo ani nutné provádět výměnu. Hned na první a druhé fotopasti se ukázal jaguár v noci a na třetí dokonce náš velký sen, černý panter opět v noci. Absolutní paráda a my nevěděli, jak více se můžeme ještě radovat. Na další a o trochu vzdálenější  fotopasti však přišla opravdová bomba. Melanický jaguár, tedy černý panter ve dne a ještě se nám zastavil a podíval do kamery. Neuvěřitelné!!! V tom okamžiku jsme věděli, že se budeme vracet druhého dne s jedinečnými záběry. Na dalších fotopastech byly ještě tapíři, jeleni či pumy. Během výstupu jsme umístili další dvě fotopasti mimo hlavní stezku a druhý den při sestupu ještě jednu. Naším cílem je rozmístit fotopasti do nových míst mimo stezku, po níž občas projdou i lidé. Přece jen musí černí panteři chodit především v pralese a nikoliv po cestě, ale to se uvidí, jak bude naše teorie úspěšná. 

Při návratu na stanici rangerů jsme způsobili docela poprask a rangeři Junior a Arturo byli nadšeni stejně jako my. Když jsem poslal fotky Leovi, tak se na mě snesla bouře radosti přes Whats App. Nakonec naše záběry prošly též kostarickým mediálním světem a my si uvědomili, jak skvělou práci odvádíme pro kostarickou ochranu přírody a ohrožených druhů zvířat. Již nyní se těšíme na sběr dat na začátku prosince 2022 a poté nás čeká ještě monitoring v okolí hory Pittier a největší masakr proběhne na začátku ledna při monitorovacím výstupu na horu Kamuk, ale o tom zase příště. 

SDÍLET: