Green Patrol

Součástí naší hlavní činnosti je využívání moderních technologií pro odhalování ilegálních aktivit pytláctví a dřevorubectví v národních parcích a rezervacích. Jedná se zejména o používání několika druhů fotopastí, GPS trackerů, či dronů. Díky fotopastem se nám podařilo na Sumatře pytláky nejenom odhalovat, ale hlavně je doslova odvést od pytlačení a umožnit jim životní změnu v podobě jiné práce, třeba zrovna v protipytláckých hlídkách (2009-2021). Naše dlouholeté zkušenosti nás přivedly k využívání fotopastí nejenom na Sumatru, ale také na Kostariku, kde kráčíme po stopách jaguárů a černých panterů či na Slovensko na monitorování medvědů, vlků a rysů. V Africe naše fotopasti zabezpečovali ochranu nosorožců v Ugandě a Mozambiku (2019-2020). Fotopasti  se staly reálným pomocníkem a technickým prostředkem k monitorování zvířat a odhalování pytláctví. Toto téma a náš monitorovací projekt Oko Země jsme měli možnost představit dokonce na Světovém kongresu rangerů IRF v Nepálu (2019), kde byl položen základní kámen mezinárodní spolupráce, do níž se zapojují též české, moravské a slovenské školy v rámci projektu NEPZ.

Od roku 2009, kdy vznikla rezervace Green Life na Sumatře, jsme se čas od času setkávali s důkazy o pytláctví a postupně ničili pytlácké pasti v pralese. Rodila se v nás myšlenka ochrany zvířat před pytláctvím.

V roce 2012 jsme poprvé v životě navštívili černý trh se zvířaty ve vesnici Kuala na Sumatře a propadli doslova panice z toho, co se děje v zákulísí lidské společnosti, která udělala ze zvířat obchodní komoditu. V zoufalství jsme začali tyto nebohé bytosti odsouzené ke kruté smrti zachraňovat a vykoupili jsme v průběhu roku několik desítek zvířat, která jsme postupně vypustili do naší rezervace Green Life. Důvodem této diskutabilní činnosti byla absolutní nečinnost a nezájem úřadů a organizací v ochraně přírody a i přes opakované apely a žádosti o kontroly a zabavování zvířat. Nenašli jsme nikoho, kdo by to byl ochoten tuto situaci řešit. Již v tomto roce jsme umístili do NP Gunung Leuser první dvě fotopasti a získali důkazy o pytláctví, včetně jejich tváří.

Během léta 2013 jsme si uvědomili, že nejlepším řešením bude sestavit protipytlácký tým, který bude schopen chránit nejen rezervaci Green Life, ale hlavně také NP Gunung Leuser před pytláctvím. V září 2013 jsme podepsali první smlouvu o spolupráci se Správou NPGL, Sekcí V v Bukit Lawang s podpisem jejího šéfa pana Turnipa a naší indonéskou neziskovkou YHUA.

Od ledna 2014 byla spuštěna první protipytlácká hlídka pod dohledem našeho správce projektu Víti Vojáčka ve spolupráci s rangery z Bukit Lawang a Bohorok, včetně členů naší první hlídky Green Patrol. V průběhu tohoto roku proběhla celá řada protipytláckých hlídek ve spolupráci s rangery. Začali jsme cíleně používat fotopasti k odhalování pytláctví a taktéž k získávání dat o životě a chování divokých zvířat v jejich přirozeném prostředí. V květnu se nám podařilo zdokumentovat poprvé slony sumaterské a od listopadu se začali objevovat na fotopastech tygři.

Rok 2015 pro nás byl velkým prozřením, poněvadž se ukázalo, že Správa NPGL a její rangeři nejsou ve skutečnosti ochotni spolupracovat v tomto měřítku, aby se dařilo pytláctví odhalovat a trestat dle našich představ. Postupně jejich snaha o přímé terénní akce upadala a tak jsme museli konat bez nich, což nám bylo naopak vyčítáno a vysloužili jsme si neblahou pověst, že si v NPGL děláme co chceme. Neustále jsme přinášeli nové a nové důkazy o pytláckých aktivitách a díky našemu pohybu v národním parku se dařilo pytláctví tlumit a vytlačovat z námi kontrolovaných oblastí mezi řekami Berkail a Sekelam. Během těchto dvou let jsme zničili stovky pytláckých ok a desítky ilegálních táborů v NPGL.

I přes fakt, že jsme měli desítky odhalených pytláků, tak nedošlo ze strany rangerů NPGL k žádným zatčením.

V roce 2016 došlo ke sváru mezi předsedou YHUA a Víťou Vojáčkem, který nakonec projekt Green Life opustil a nahradil jej nováček Zbyněk Hrábek v roli správce rezervace Green Life. Mohli jsme pokračovat v naší činnosti a snažili se získat funkčnější spolupráci se Správou NPGL v Medanu, ale nebylo to jednoduché. Bylo proti nám nemálo lidí, speciálně nejvyšší šéf z Bukit Lawang pan Turnip, který se pro nás stal podezřelým z úmyslného nezasahování proti pytláctví. Dále se ukázalo, že je přes NPGL pašerácká drogová stezka, což jen dokazovalo důvod nečinnosti strážců, jejichž vedení muselo o této skutečnosti vědět. Od ledna 2016 jsme transformovali hlídku Green Patrol na Tygří komando, udělali nábor a začali novou éru protipytláckých hlídek s novým dozorem Zbyňkem Hrábkem. V dubnu 2016 se podařilo navázat kontakt s lidmi ze Správy NPGL v Medanu, kterým byla předložena veškerá dokumentace z naší dvou leté činnosti, která byla předávána na Sekci V v Bukit Lawangu. Zde jsme zjistili, že o nás vedení NPGL v Medanu po celé dva roky nic nevědělo a dokonce neexistovala oficiálně ani smlouva o spolupráci, s níž jsme celé dva roky operovali v terénu. Ukázalo se to celé ze strany pana Turnipa jako podvod, za který však dostali zaplaceno. Zahájili jsme opět spolupráci, vyráželi do terénu, monitorovali, ale přitom čekali na novou licenci. Postupně se tvořil nový funkční tým, který měl skvělou základnu v nové základně Tygří dům v Batu Katak.

Nakonec se po dlouhodobé byrokratické mašinerii a zaplacení 20 milionů IDR za vyřízení licence Smart Patrol podařilo tento proces 11. dubna 2018 dokončit. Od té doby jsme začali tvrdě pracoval nejen na monitoringu, ale také na náročných výpravách do hloubky NP Gunung Leuser, tentokrát vždy v přítomnosti rangerů.

Naše monitorovací výsledky patřily jednoznačně k nejlepším, ale i přesto došlo k velkému tlaku na přítomnost Zbyňka Hrábka v protipytláckém týmu. Opět za tím stál pan Turnip z Bukit Lawang, naše noční můra. Náš tým se postupně dostal do skvělé formy a dokázal operovat naprosto samostatně. Monitorovací program Oko tygra přinášel úžasné výsledky a nádherné záběry ze života tygrů, slonů, či medvědů.

V letech 2017-2018 se podařilo odhalit několik pytláckých týmů. Veškerá získaná data jsme předali k dalšímu šetření na hlavní správu NPGL do Medanu.

V lednu 2018 se podařilo Zbyňkovi Hrábkovi odhalit pytláky želvích vajíček na ostrově Bangkaru, kteří zkončili na 5 let ve vězení, což rozjelo novou energii protipytláckých aktivit.

V průběhu roku 2018 jsme sklízeli velké monitorovací úspěchy, pracovali jsme na monitorování tygřího incidentu, či se zapojili do záchrany slonice Subu v provincii Aceh. U všech těchto akcí stálo naše Tygří komando a také Zbyněk Hrábek jako specialista na monitorování s fotopastmi.

Dne 26. 11. 2018 se stal spolek Prales dětem členem International Ranger Federation a o měsíc později jsme podepsali spolupráci s rezervací Ziwa Rhino Sanctuary na ochraně nosorožců v Ugandě, kde jsme naistalovali v terénu 14 fotopastí na odhalování pytláctví a monitorování zvířat ve spolupráci s projektem Green Blue Life Uganda.

V roce 2019 jsme v březnu získali v součinnosti s indonéskou organizací Save Aceh Nature licenci na ochranu ostrova Bangkaru a želvích kladišť v souostroví Pulau Banyak. Od července jsme na Bangkaru zahájili činnost protipytlácké hlídky Blue Patrol, zrekonstruovali strážní stanici a začali chránit mořské želvy.

Protipytlácká hlídka Tygří komando pokračovala ve své činnosti v NP Gunung Leuser. Po zmonitorování poraněné slonice v národním parku v červnu 2019 zahájil náš tým na popud správy NPGL v Medanu cílené monitorování sloní migrační stezky mezi řekami Sekelam až Bohorok. V tuto dobu neexistoval kvalitnější monitorovací tým, než Tygří komando.

V červnu 2019 spolek Prales dětem odeslal 10 fotopastí na podporu organizace ICORP a jejich aktivní činnosti na ochraně nosorožců v Mozambiku.

Stejně tak náš projektový česko-slovenský tým monitoruje velké šelmy na Slovensku a v červenci 2019 zahájil jednání o spolupráci o monitoringu v NP Rodna v Rumunsku.

V září 2019 jsme zahájili další hlídkovou strážní činnost, tentokrát v České republice, kde jsme nabídli pomocnou ruku České společnosti ornitologické, ČIŽP a AOPk na Vysočině, kde je obrovský problém s travičstvím zvířat jedy karbofuran a Stutox II. Nutno podotknout, že náš první měsíc činnosti je mimořádně úspěšný a je kvitován i ze samotného MŽP.

V závěru roku 2019 jsme podporovali na Sumatře dva funkční protipytlácké týmy, jeden v pralese NP Gunung Leuser a druhý na moři v souostroví Pulau Banyak. Obě hlídky se daří financovat díky podporovatelům z řad mládeže z projektu NEPZ a široké veřejnosti, která pochopila, že se může stát reálným základem ochrany ohrožených druhů zvířat kdekoli na světě. Náš obrovský akční rádius dotvářely naše občanské strážní hlídky u nás doma, kde vznikl náš závěrečný projekt Spravedlnost pro přírodu, který řeší odhalování a potlačování používání jedů v krajině.

Dne 10. listopadu 2019 odlétali zástupci spolku Prales dětem představit své aktivity a mezinárodní monitorovací projekt Oko Země na světovou konferenci International Ranger Federation do Nepálu, kde se pokusíme otevřít brány pro světovou spolupráci na vzniku mezinárodního vzdělávacího programu pro školy na pěti kontinentech s názvem Etika Země.

V roce 2020 se na scéně objevil covid a s ním četná drastická opatření, která vážně poškozovala naše projektové aktivity, zejména financování z důvodů nemožnosti organizace dobrovolnických programů. 

V roce 2021 odletěl 4 členný tým Oko Země na monitoring jaguárů na Kostariku, kde byl položen základní kámen vybudování unikátní středoamerické rezervace Green Life II. Během roku a půl se nám podařilo vybudovat rezervaci o rozloze 154 ha, postavit dobrovolnické a vzdělávací centrum a přivítat první dobrovolníky. V rezervaci a jejím okolí byl zahájen plně funkční monitoring a hlídková činnost. 

V roce 2022 byla zahájena výstavba oceánské základny Blue Life II na Kostarice, která bude základem pro vznik monitorovacího programu Oko Oceánu se zaměřením na monitoring mořských savců a paryb, s cílem je chránit. 

V polovině roku 2022 došlo k velkému rozkolu s delegátem spolku Prales dětem, Zbyňkem Hrábkem, který se postavil proti vlastní organizaci a pokusil se nekale společně s indonéskou organizací YHUA převzít projekt Green Life I pod svou správu bez souhlasu spolku Prales dětem. Vzhledem k nešťastné indonéské legislativě je rezervace Green Life I a Tygří dům napsány na indonéskou organizaci, tedy to ohrozilo celý projekt Green Life na Sumatře, včetně konání mateřské organizace Prales dětem v Indonésii. tato situace je stále v řešení… 

V létě 2022 byla zahájena unikátní spolupráce s mezinárodním parkem La Amistad na Kostarice, jejíž cílem je monitoring jaguárů amerických se zaměřením na jejich melanickou formu, tedy černého pantera. 

Asijská tradiční medicína byla po celá staletí součástí hluboce zakořeněné kultury a východního léčitelství, které bylo postaveno na masážích, akupunktuře, meditacích, či využívání léčivých rostlin. Některé odnože léčitelství využívaly též části zvířecích těl, což postupně přerostlo v masivní mezinárodní a zločinný obchod. Takto v minulosti posvátní tygři byli hnacím motorem zbohatnutí a obchod s jejich kostmi se stal jejich hrobem. Kromě poptávky po tygřích částech těl se rozjel mezinárodní obchod s kostmi lvů a levhartů, s nosorožčími rohy, žraločími ploutvemi, zoborožčími zobáky, žábrami rejnoků mant, či s luskouny a outloni. Brutálním zločinem se stal obchod se slonovinou. Najednou vlastně nebylo zvířete, které by nebylo zobchodovatelné a čím vzácnější, tím dražší. Podobně se rozjel celosvětově masivní obchod se zpěvnými a ozdobnými ptáky, který dosahuje zcela obludných rozměrů a je příčinou viditelného úbytku ptactva v divoké přírodě. Jedním z největších iniciátorů tradiční asijské medicíny je v současné době Čína a Vietnam, které lze označit za největší podporovatele tohoto mezinárodního zločinu. Jednou z možností, jak tento obchod nepodporovat je nikdy nekupovat nic z částí zvířecích těl, včetně jejich konzumace. Jen tak se nezapletete do sítí tohoto mezinárodního zločinu. Tam kde naleznete čínské či vietnamské, nebo korejské komunity, tak si můžete být jisti, že jsou součástí obchodování se zvířaty a částmi jejich těl pro účely tradiční asijské medicíny. Kromě vražedné čínské medicíny zde máme též masivní obchodování s “domácími mazlíčky” v podobě prodeje a věznění divoce žijících druhů zvířat. Tyto zločiny se nevyhnuly ani Indonésii, Kostarice, Slovensku či České republice a proto se tento problém týká nás všech.