Rezervace Green Life
Pralesní rezervace Green Life I vznikla v roce 2009 na hranicích s NP Gunung Leuser na severní Sumatře v okrese Bohorok. Zde bylo vykoupeno 175,5 hektarů v certifikátech na využívání půdy. Rezervace byla střežena hlídkou Green Patrol a byly zde vystavěny tři pralesní tábory jako zázemí pro dobrovolníky a ostrahu. Hranice rezervace byly viditelně označovány.
Druhá pralesní rezervace na Kostarice má rozlohu 154 ha a leží na hranici s NP Tapanti v pohoří Talamanca Cordillera. vykoupené pralesní pozemky jsou ve vlastnictví pobočky spolku Prales dětem. Bylo zde vybudováno dobrovolnické a vzdělávací centrum s ubytováním, relaxační terasa a partnerská chata.
Obě rezervace vznikly za účelem vytvoření funkční nárazové zóny mezi lidskou civilizací a národními parky, čímž zamezujeme prostupu pytláků a ilegálních dřevorubců do chráněných území. Rezervace na Kostarice se bude i nadále rozšiřovat ve prospěch ochrany deštného pralesa a volně žijících živočichů. Na Sumatře se výkup zastavil z důvodů nemožnosti pozemky reálně zabezpečit zákonnou cestou vlastnictví či pronájmu.
Od roku 2015 se do budování a rozšiřování rezervace zapojili nejen dospělí, ale i české, moravské a slovenské děti, které organizovaly sbírky na záchranu svých zachráněných prvních metrů deštného pralesa. Tyto sbírky byly iniciovány na školách v rámci výchovně vzdělávacího projektu NEPZ a 2 letého záchranného školního programu Prales dětem – děti pralesům. Tímto krokem ukázaly děti dospělým, že se zajímají o zachování deštných pralesů a nejsou lhostejné nejen k devastaci světové divoké přírody, ale také ke své vlastní budoucnosti.
KDE SE REZERVACE NACHÁZÍ
VÍCE INFORMACÍ
V roce 2004 se Milan Jeglík vydal poprvé na Sumatru za poznáním deštného pralesa. Jeho prvotní zážitek ovlivnil jeho život natolik, že v roce 2007 a 2008 opakovaně navštívil Sumatru a vracel se do deštného pralesa a ve spolupráci s místním průvodcem Ali Ruslim vyrážel do divočiny za orangutany a tygry. V roce 2009 došlo k zásadnímu rozhodnutí vykoupení prvních čtyřech hektarů pralesního území na hranici s NP Gunung Leuser, což podpořila firma Intermedia Grexim z Prahy. Takto vznikl základ rezervace Green Life, který byl během roku rozšířen na 10 ha a byl zde postaven první pralesní terénní tábor. Ve stejném roce byla v ČR založena nezisková organizace Občanské sdružení Prales dětem, jehož předsedou se stal Pavel Bakovský. Od roku 2010 byly zahájeny první dobrovolnické programy. V roce 2012 Intermedia Grexim předala celou agendu Milanu Jeglíkovi, který se stal od roku 2013 novým předsedou OS Prales dětem, z něhož se stal od roku 2014 spolek. Od roku 2012 se do projektu angažovala Zuzana Koloušková, která se stala místopředsedou spolku Prales dětem. Během následujících let došlo k velkému progresu projektu Green Life, jehož rezervace se postupně rozšiřovala na základě podpory vykupování pralesa za pomoci široké veřejnosti. Roku 2014 a 2017 byly postaveny další pralesní tábory II a III v údolí řeky Sekelam. V roce 2020 dosáhla rezervace Green Life na 175,5 ha zachráněného území.
Na Kostarice byl zahájen výkup pralesa v roce 2021, kam vedení spolku Justice for Nature zavítalo na monitoring jaguárů a dostali příležitost založit druhý Green Life, tentokrát ve Střední Americe. Vykoupení rezervace o rozloze 95 ha zafinancoval jediný donor a zbytek byl rozšířen za pomoci podpory veřejnosti. Dobrovolnické zázemí bylo financováno z partnerských příspěvků.
VLASTNICTVÍ POZEMKŮ REZERVACE GREEN LIFE
V roce 2019 došlo k zásadní změně ve vlastnictví vykupovaných pozemků rezervace Green Life na hranicích s NP Gunung Leuser na Sumatře. Původní vlastník pozemků Ali Rusli byl odstaven od projektu Green Life z důvodů nespolehlivosti a zneužívání své pravomoci předsedy YHUA a zároveň byla učiněna opatření, aby veškeré pozemky přepsal na neziskovou organizaci Yayasan Hutan Untuk Anak, z níž byl jako předseda vyloučen, včetně celé původní struktury, která vznikla v roce 2011. Vše se souhlasem pronajimatele pozemků Milanem Jeglíkem. Tedy jak to s pozemky Green Life vypadá od srpna 2019?
Pozemky rezervace Green Life jsou napsány na neziskovou organizaci YHUA.
Před nákupem od místních vlastníků jsou pozemky přeměřeny a je zaznačena jejich hranice.
Lidé, kteří nám pozemky prodávají jsou ve skutečnosti jejich pronajimateli od státu a tím pádem od nás získávájí kompenzaci v podobě dohodnutých financí za odkoupení jejich práva pozemky využívat pro zemědělskou činnost, kdy se jedná většinou o pěstování kaučuku nebo nově palmy olejové.
Takto pozemky získává do užívání YHUA na minimální dobu 100 let se smlouvou se státní pozemkovou institucí s možností dalšího prodloužení za 100 let.
Dalším krokem je smlouva o spolupráci MOU mezi YHUA a spolkem Prales dětem, který celé transakce financuje a sponzoruje, aby se přírodě vrátilo území ekosystému Leuser, které zároveň chrání hranici NP Gunung Leuser před lidskou činností a ilegálními aktivitami.
Vzniká nový status rezervace Green Life, jejíž pozemky jsou transformovány ze zemědělské půdy na sociální les, který plní ochrannou a vzdělávací roli (2020).
Komplexní zajištění pozemků rezervace Green Life je jistěno tzv. konsorciem tří neziskových organizací Yayasan Hutan Untuk Anak, Yayasan Save Aceh Nature a spolku Prales dětem. Vše je stvrzeno u notáře a nad veškerou agendou dohlíží právní oddělení v Medanu. S pozemky nejde disponovat bez souhlasu všech tří subjektů a právního oddělení.
V roce 2019 došlo k zajištění pozemků Green Life do zatím nejstabilnější podoby!
CO TO ZNAMENÁ ZACHRÁNIT KUS PRALESA GREEN LIFE
Tím, že člověk podpoří záchranu pralesa v rezervaci Green Life, mu nevzniká žádné vlastnické právo na vykoupenou půdu.
Na takovém území nelze postavit žádné pevné ani přenosné obydlí, či jinou stavbu.
Toto území je vráceno zpět přírodě ekosystému Leuser a jeho skutečnými obyvateli se stávají divoká zvířata.
Toto území není nijak komerčně využíváno, nesmí se na něm těžit dřevo, nesmí se zde lovit, ani rybařit, či rozdělávat oheň.
Zachráněné a vykoupené území není vždy vzrostlým pralesem, často se jedná o prales sekundární, či o vykoupené plantáže kaučuku. Veškeré území je necháno na pospas přirozené obnově bez zásahu člověka. Maximálně jsou na některých pozemcích dosázeny pralesní ovocné stromy z důvodů obživy pro divoká zvířata.
Pokácení stromu je v rezervaci možné pouze v případě, že se jedná o uschlý strom ohrožují některý z terénních kempů. Jinak v rezervaci nelze stromy kácet a vše je ponecháno přirozenému vývoji a obnově.
Jediným lidských zásahem v rezervaci je čištění stezek a hranice NP Gunung Leuser sousedící s rezervací Green Life, značení hranic rezervace, a údržba terénních táborů I-III.
Žádný člověk si na tomto území nemůže vymáhat své osobní vlastnické právo. Tato území patří přírodě a zvířatům.
Každý zachránce pralesa ve prospěch světového příkladu rezervace Green Life tím ukazuje svůj postoj k Zemi a své “morální” vlastnictví za které zaplatil věnuje Přírodě a její přirozené obnově a vývoji.
Každý zachránce 1 hektaru pralesa = 100 arů (území Green Life) může strávit týden ročně v rezervaci Green Life zdarma jako vážený host a zachránce pralesa!
Na tento závažný problém je třeba pohlédnout v souvislostech. Deštné pralesy začaly být masivně káceny přibližně před 100 lety. Za tu dobu se schopnost lidstva ničit na základě nových technologií zmnohonásobila úměrně zvyšujícímu se počtu obyvatel a jejich poptávce.
V současnosti máme několik hlavních důvodů ničení deštných pralesů. Jedná se o poptávku po tropickém dřevu, dřevěném uhlí, vypalování pralesů za účelem získávání zemědělské půdy, na níž se pěstují průmyslové plodiny jako palma olejná (palmový olej), sója (krmiva pro hospodářská zvířata), eukalyptus (papír), či týk (dřevo). V Africe je problém s výrobou dřevěného uhlí z tropického dřeva. Velmi závažným problémem je nelegální těžba nerostných surovin (ropa) a drahých kovů (zlato).
Ničení deštných pralesů je umocněno světovou poptávkou po výše uvedených komoditách, s nimiž se obchoduje na světových burzách. Kontrolu nad ničením a často nelegální těžbou a vypalováním pralesů mají zločinecké organizace, které dohlíží nad celými pralesními oblastmi a kontrolují ničení pralesů ve jménu světového obchodu a burzovních spekulantů. Dojde-li k ohrožení mezinárodního obchodu ekologickými aktivisty, či strážci, tak tyto zločinecké bandy mají za úkol problém vyřešit, a to i za cenu vyhrožování, únosů, či vražd. Poté se otevírá cesta mezinárodní lodní dopravě, díky níž lze veškeré suroviny velmi jednoduše přepravit do celého světa a tím se násobí rychlost ničení deštných pralesů v Amazonii v Jižní Americe, v Konžské pánvi v Africe, či v Jihovýchodní Asii v Indonésii a Malajsii. Na konci celého řetězce stojí obchodníci, burzovní spekulanti, bankéři a samozřejmě konzumenti, kteří platí za ničení deštných pralesů nákupem výše uvedených produktů. Kruh se uzavřel a mezinárodní zločin dokonán. Teď již víte souvislosti o ničení deštných pralesů.
