
Od roku 2009 vykupujeme díky podpoře veřejnosti tropický deštný prales na Sumatře a ukazujeme reálný příklad jeho záchrany formou vzniku pralesní rezervace Green Life na hranici s NP Gunung Leuser.
Od roku 2021 jsme výkup a záchranu deštných pralesů a jejich biodiverzity rozšířili také do Střední Ameriky na Kostariku, kde vznikla rezervace Green Life II. Každý člověk může zachránit svůj kus pralesa a darovat tak světu naději na zelenou budoucnost.
Globální devastace deštných pralesů zcela zásadně ovlivňuje prohlubující se klimatické změny, včetně úbytku vzdušné vlhkosti a biodiverzity. Zatímco je lidská populace vedena cestou boje za snížování CO2 formou omezení běžných aktivit, tak ničení původních ekosystémů pokračuje ve stínu lidského nezájmu a krize úbytku divočiny se prohlubuje.
Roztáhněme společně křídla nad deštnými pralesy na dvou kontinentech.
Co můžeme udělat my, kterým to není jedno?
ZACHRAŇ SVŮJ KOUSEK PRALESA
Každý člověk dokáže zachránit kousek pralesa a vyjádřit tak svůj osobní postoj k této problematice.
Deštný prales je klíčovým ekosystémem Země společně s oceány. Každou vteřinu dne vytváří O2 pro každého z nás a ukládá uhlík v tělech stromů. Každý běžně výdělečný člověk může zachránit svůj 1 ar (10×10 m) pralesa. Současný výkup se odehrává nárazově na základě nabídky majitelů, jenž chtějí pralesní pozemky prodat. 1 ar pralesa máme v současné době vyčíslen na 1500 Kč jako průměrnou hodnotu (výkup pralesa + právnické a kartografické služby). Lidé movití a velké firmy si mohou dovolit zachránit své hektary pralesa, tedy zainvestují do vytváření kyslíku a ukládání uhlíku, čímž stabilizují klimatické změny. Každý zachráněný kus pralesa je opatřen certifikátem, který získá samotný zachránce.
Tímto vytváříme společně obrovský světový příklad záchrany deštných pralesů a viditelných rezervací Green Life na Sumatře (psáno na organizaci YHUA) a dnes zejména na Kostarice, kde máme vykoupené pralesy v našem spolkovém vlastnictví, tedy navždy.

KOLIK CHCETE ZACHRÁNIT PRALESA?
Metr, deset metrů, ar nebo hektar? Či jinou rozlohu?
JAKÝ JE POSTUP?
Kontaktuj nás na emailu zachranprales@pralesdetem.cz a napiš nám, jaké chcete jméno a text s věnováním na dárkovém certifikátu. Dále adresu, kam máme certifikát zaslat.
Zaplaťte částku za 1 ar = 945 Kč (45 Kč je přidaná cena za doporučené psaní odeslané poštou) na transparentní účet ZACHRAŇ PRALES – 2000885303 / 2010 a odeslání oznamte na výše uvedený email. Pro urychlení odesílání, zašlete i elektronické potvrzení o zaplacení.
Během několika dní vám dojde certifikát poštou na výše uvedenou adresu.
Jakmile certifikát dojde, oznamte jeho doručení.
Pokud by se certifikát zpozdil více než týden od data zaplacení, urgujte na výše uvedeném emailu.
Transparentní účet ZACHRAŇ PRALES (CZ)
IBAN: CZ2920100000002000885303
SWIFT/BIC: FIOBCZPPXXX
Transparentní účet ZACHRAŇ PRALES (SK)
IBAN: SK6883300000002601071620
SWIFT/BIC: FIOZSKBAXXX
Každý certifikát je opatřen originální hologramovou samolepkou!
PRALES S NÁMI CHRÁNÍ I FIRMY
Kdo by rád něco nevšedního, určitě využijte nabídku těchto etických firem, které se rozhodly, že část peněz z jejich výrobku putuje na záchranu pralesa. Vy tak získáte nejen jejich originální výrobek, ale pomůžete i zachránit kousek pralesa.

QERKO
Dohromady nebo zvlášť ? Už žádné zbytečně vytištěné účtenky v restauracích a navíc z každé ekologické platby aplikací Qerko jde příspěvek ve výši 0,05% na záchranu pralesa.

KOUSEK
Módní firma Kousek vytvořila speciální tričko a mikinu, kdy z každého kousku putuje kousek na záchranu pralesa...

MMMOJE
Kolekce Dark Future chrání prales. Z každého výrobku putují finance na záchranu 10 m pralesa.

MÝDLA S DUŠÍ
Mýdla s duší se připojila k záchraně pralesa. Věnují 5 Kč z každého mýdla, či šampónu na záchranu pralesa.

WOXKON
Batohy woxkon jsou nejen etické, ohleduplné 100% v ČR ušité, ale i jejich nákupem přispějete na výkup pralesa nebo na projekt VYČISTI OCEÁN ...stačí si při nákupu vybrat.
KDE SE REZERVACE NACHÁZÍ
SUMATRA
KOSTARIKA
Na tento závažný problém je třeba pohlédnout v souvislostech. Deštné pralesy začaly být masivně káceny přibližně před 100 lety. Za tu dobu se schopnost lidstva ničit na základě nových technologií zmnohonásobila úměrně zvyšujícímu se počtu obyvatel a jejich poptávce.
V současnosti máme několik hlavních důvodů ničení deštných pralesů. Jedná se o poptávku po tropickém dřevu, dřevěném uhlí, vypalování pralesů za účelem získávání zemědělské půdy, na níž se pěstují průmyslové plodiny jako palma olejná (palmový olej), sója (krmiva pro hospodářská zvířata), eukalyptus (papír), či týk (dřevo). V Africe je problém s výrobou dřevěného uhlí z tropického dřeva. Velmi závažným problémem je nelegální těžba nerostných surovin (ropa) a drahých kovů (zlato).
Ničení deštných pralesů je umocněno světovou poptávkou po výše uvedených komoditách, s nimiž se obchoduje na světových burzách. Kontrolu nad ničením a často nelegální těžbou a vypalováním pralesů mají zločinecké organizace, které dohlíží nad celými pralesními oblastmi a kontrolují ničení pralesů ve jménu světového obchodu a burzovních spekulantů. Dojde-li k ohrožení mezinárodního obchodu ekologickými aktivisty, či strážci, tak tyto zločinecké bandy mají za úkol problém vyřešit, a to i za cenu vyhrožování, únosů, či vražd. Poté se otevírá cesta mezinárodní lodní dopravě, díky níž lze veškeré suroviny velmi jednoduše přepravit do celého světa a tím se násobí rychlost ničení deštných pralesů v Amazonii v Jižní Americe, v Konžské pánvi v Africe, či v Jihovýchodní Asii v Indonésii a Malajsii. Na konci celého řetězce stojí obchodníci, burzovní spekulanti, bankéři a samozřejmě konzumenti, kteří platí za ničení deštných pralesů nákupem výše uvedených produktů. Kruh se uzavřel a mezinárodní zločin dokonán. Teď již víte souvislosti o ničení deštných pralesů.
VLASTNICTVÍ POZEMKŮ REZERVACE GREEN LIFE
V roce 2019 došlo k zásadní změně ve vlastnictví vykupovaných pozemků rezervace Green Life na hranicích s NP Gunung Leuser na Sumatře. Původní vlastník pozemků Ali Rusli byl odstaven od projektu Green Life z důvodů nespolehlivosti a zneužívání své pravomoci předsedy YHUA a zároveň byla učiněna opatření, aby veškeré pozemky přepsal na neziskovou organizaci Yayasan Hutan Untuk Anak, z níž byl jako předseda vyloučen, včetně celé původní struktury, která vznikla v roce 2011. Vše se souhlasem Spolku Prales dětem. Tedy jak to s pozemky Green Life vypadá od roku 2021?
Pozemky rezervace Green Life Sumatra jsou vedeny na korporaci Hutan Untuk Anak.
Před nákupem od místních vlastníků jsou pozemky přeměřeny a je zaznačena jejich hranice.
Lidé, kteří nám pozemky prodávají jsou ve skutečnosti jejich pronajímateli od státu a tím pádem od nás získávají kompenzaci v podobě dohodnutých financí za odkoupení jejich práva pozemky využívat pro zemědělskou činnost, kdy se jedná většinou o pěstování kaučuku nebo nově palmy olejové.
Takto pozemky získává do užívání HUA za účelem ochrany deštného pralesa, jeho přirozené obnovy a vzdělávání dětí a mládeže.
Dalším krokem je smlouva o spolupráci MOU mezi HUA a spolkem Prales dětem, který celé transakce financuje a sponzoruje, aby se přírodě vrátilo území ekosystému Leuser, které zároveň chrání hranici NP Gunung Leuser před lidskou činností a ilegálními aktivitami.
Vzniká nová podoba rezervace Green Life, jejíž pozemky jsou transformovány ze zemědělské půdy na les, který plní ochrannou a vzdělávací funkci.
Komplexní zajištění pozemků rezervace Green Life je řešeno za účasti korporace vlastníků HUA, neziskové organizace YHUA, která zajišťuje ostrahu a údržbu rezervace a spolku Prales dětem, který výkup a následnou záchranu pralesa financuje. Vše je stvrzeno u notáře a nad veškerou agendou dohlíží právní oddělení v Medanu. S pozemky nejde disponovat bez souhlasu všech tří subjektů a právního oddělení.
CO TO ZNAMENÁ ZACHRÁNIT KUS PRALESA GREEN LIFE
Tím, že člověk podpoří záchranu pralesa v rezervaci Green Life, mu nevzniká žádné vlastnické právo na vykoupenou půdu.
Na takovém území nelze postavit žádné pevné ani přenosné obydlí, či jinou stavbu.
Toto území je vráceno zpět přírodě ekosystému Leuser a jeho skutečnými obyvateli se stávají divoká zvířata.
Toto území není nijak komerčně využíváno, nesmí se na něm těžit dřevo, nesmí se zde lovit, ani rybařit, či rozdělávat oheň.
Zachráněné a vykoupené území není vždy vzrostlým pralesem, často se jedná o prales sekundární, či o vykoupené plantáže kaučuku. Veškeré území je necháno na pospas přirozené obnově bez zásahu člověka. Maximálně jsou na některých pozemcích dosázeny pralesní ovocné stromy z důvodů obživy pro divoká zvířata.
Pokácení stromu je v rezervaci možné pouze v případě, že se jedná o uschlý strom ohrožují některý z terénních kempů. Jinak v rezervaci nelze stromy kácet a vše je ponecháno přirozenému vývoji a obnově.
Jediným lidských zásahem v rezervaci je čištění stezek a hranice NP Gunung Leuser sousedící s rezervací Green Life, značení hranic rezervace, a údržba terénních táborů I-III.
Žádný člověk si na tomto území nemůže vymáhat své osobní vlastnické právo. Tato území patří přírodě a zvířatům.
Každý zachránce pralesa ve prospěch světového příkladu rezervace Green Life tím ukazuje svůj postoj k Zemi a své “morální” vlastnictví za které zaplatil věnuje Přírodě a její přirozené obnově a vývoji.
Každý zachránce 1 hektaru pralesa = 100 arů (území Green Life) může strávit týden ročně v rezervaci Green Life zdarma jako vážený host a zachránce pralesa!
V roce 2004 se Milan Jeglík vydal poprvé na Sumatru za poznáním deštného pralesa. Jeho prvotní zážitek ovlivnil jeho život natolik, že v roce 2007 a 2008 opakovaně navštívil Sumatru a vracel se do deštného pralesa a ve spolupráci s místním průvodcem Ali Ruslim vyrážel do divočiny za orangutany a tygry. V roce 2009 došlo k zásadnímu rozhodnutí vykoupení prvních čtyřech hektarů pralesního území na hranici s NP Gunung Leuser, což podpořila firma Intermedia Grexim z Prahy. Takto vznikl základ rezervace Green Life, který byl během roku rozšířen na 10 ha a byl zde postaven první pralesní terénní tábor. Ve stejném roce byla v ČR založena nezisková organizace Občanské sdružení Prales dětem, jehož předsedou se stal Pavel Bakovský. Od roku 2010 byly zahájeny první dobrovolnické programy. V roce 2012 Intermedia Grexim předala celou agendu Milanu Jeglíkovi, který se stal od roku 2013 novým předsedou OS Prales dětem, z něhož se stal od roku 2014 spolek. Od roku 2012 se do projektu angažovala Zuzana Koloušková, která se stala místopředsedou spolku Prales dětem. Během následujících let došlo k velkému progresu projektu Green Life, jehož rezervace se postupně rozšiřovala na základě podpory vykupování pralesa za pomoci široké veřejnosti. Roku 2014 a 2017 byly postaveny další pralesní tábory II a III v údolí řeky Sekelam. V roce 2019 dosáhla rezervace Green Life na 121 ha zachráněného území.