Jaro v Kremnických vrších a ustupující zima v Nízkých Tatrách
Jaro v Kremnických vrších a ustupující zima v Nízkých Tatrách
28.5.2022
V březnu tohoto roku jsme na Slovensku neměli naplánovaný žádný dobrovolnický turnus. Kompletně zpracované výsledky z čtyřletého monitoringu velkých šelem v Kremnických vrších jsme odevzdali na ředitelství ŠOP SR již v únoru. Březen jsme proto věnovali přípravám na dubnový dobrovolnický turnus. Ten trval klasicky od neděle do pátku, přičemž v pátek nás čekala prezentace výsledků monitoringu na správě národního parku Nízké Tatry a ještě v ten den přesun přímo do národního parku, kde nám v terénu stále zůstává pár fotopastí.
Sestava dobrovolnického týmu byla tentokrát méně obvyklá než na ostatních turnusech. V pátek dorazilo na základnu 5 dobrovolníků, z nichž dva už byli i na našem turnusu na Kostarice. Spolu s nimi dorazila i jedna dobrovolnice. Tedy kompletní sestava ale tentokrát s mužskou převahou.
V pátek večer jsme si tradičně uspořádali úvodní promítání, během kterého jsme dobrovolníky vtáhli do celého programu Oko Medvěda i do toho, co nás mělo v průběhu týdne čekat.
Každý den jsme se poté dělili na dva menší týmy, které vyráželi do terénu s několika klíčovými úkoly. Hned v pondělí jsme se ve dvou lokalitách věnovali intenzivní kontrole zákrmových ploch a poľovných zařízení, kde jsme v minulosti evidovali problematické zakrmování divokých zvířat. Nalezli jsme i několik nových zařízení a jejich kontrole se budeme do budoucna namátkově věnovat. Na místech, kde jsme v minulosti museli opakovaně hlásit masivní zakrmování nevhodnými surovinami, jsme tentokrát nacházeli pouze balíky sena (objemové krmivo), což považujeme za jakýsi pokrok ve vztahu k tomu, že tento způsob zakrmování nemůže způsobit změnu chování i medvědů.
V následujících dnech jsme se v terénu věnovali kontrole a stahování několika fotopastí. U jedné z fotopastí jsme narazili na velice zajímavý výsledek. Na místě, kam nám pravidelně chodil rys ostrovid a značkoval si kousek spadlého stromu, se z ničeho nic objevil další jedinec, který začal značkovat to stejné místo a navíc měl nasazený telemetrický obojek, který ochranářům slouží k sledování jeho polohy, životních funkcí a podobně. Tímto sledováním se dá o daném jedinci i konkrétním druhu zjistit zajímavé informace, které posléze mohou sloužit k lepší ochraně daného živočišného druhu. Nyní komunikujeme se zoology z několika chráněných území a snažíme se zjistit, odkud tento rys přišel až před naši fotopast.
Zatímco se dobrovolníci ve středu večer věnovali zpracovávání záběrů z fotopastí, vyrazili naši terénní pracovníci Honza Suchý a Tomáš Šmátrala na preventivní výjezd do lokality, kde se údajně znovu pohybuje medvěd v blízkosti chat a penzionů. Protože náš tým prošel školením pro externí spolupracovník Zásahového týmu pro medvěda hnědého, tak jsme obdrželi certifikáty, které nás opravňují vykonávat základní úkony v rámci výpomoci Zásahovému týmu. Úkolem našich pracovníků bylo zjistit základní informace od zdejších chatařů a majitelů penzionů o časoprostorové aktivitě medvěda a provést rutinní noční hlídku. Noc byla klidná, medvěd se neobjevil ani se na místě neobjevily žádné konkrétní znaky o jeho pobytu.
V pátek ráno vyrazili Honza s Tomášem se všemi výsledky a krátkou prezentací na správu národního parku Nízké Tatry. Naše kompletní výsledky, záběry z fotopastí, nálezy v terénu i návrh další spolupráce odprezentovali přímo ředitelce národního parku a zároveň i vedoucímu stráže přírody. O dalších krocích se nyní jedná.
Ještě v pátek se večer se náš kolega Honza vydal za doprovodu strážců přírody na terénní stanici přímo do národního parku, kde měli za úkol zkontrolovat celkem tři fotopasti. Sníh už se sice držel jen na některých místech, i přesto ale celému týmu značně komplikoval výstup do vyšších nadmořských výšek. Nakonec byl přechod přes všechny potoky, hřebínky a pásy kosodřeviny natolik náročný, že se dostali jen k jedné fotopasti ze tří. Pro nás je to další jedinečná zkušenost. Nízkotatranská divočina dokáže být zrádná, a přitom tak nádherná.
Těšíme se na vás na našich dobrovolnických programech a věříme, že na Slovensku nejsme v naší práci ještě ani zdaleka u konce.
SDÍLET:
