Zahájení monitoringu v NP La Amistad
11.10.2022
Když jsme v červenci 2022 dorazili na jednání s vedením mezinárodního parku La Amistad v Kostarice, tak jsme byli plni očekávání z blížící se spolupráce na monitoringu jaguárů amerických.
Spolupráce byla zahájena 21. srpna 2022 v sektoru Údolí Ticha, kam jsme vyrazili na tři dny rozmístit prvních 10 fotopastí v doprovodu rangerů Juniora, Artura a Leonela a netušili, co nás čeká…
10ti hodinový výstup do hor v plné polní, převýšení 1100 m a cíl ve výšce 2550 m.n.m. v terénní chatě, která nám měla být na dvě noci útočištěm před nepřízní počasí. Výstup byl skutečně náročný a hlavně dlouhý. Při kontrole již rozmístěných fotopastí Junior zavískl radostí, při zjištění, že je na jedné z kamer objevil BUSHDOG, tedy dioký pralesní pes. Záběr tohoto tajemného zvířete po dvou letech monitoringu byl důvodem k velké radosti a to zejména biologa Mika Mooringa, který monitoring rangerů zaštiťuje.
My se tu však objevili s maličko jiným než výzkumným cílem. Naše záběry jsou určeny především pro vznik vzdělávacích videí ve školách a samozřejmě propagaci práce strážců přírody, tedy rangerů a národních parků. Samozřejmě, že naše data z fotopastí poskytujeme i Mikovi pro jeho věděcké účely a Správě parku La Amistad též záběry z dronu a fotografie. Po rozmístění kamer na trase jsme dorazili do chaty a byli rádi, že už je ten výstup za námi. Pršelo a my museli do suchého, abychom nenastydli. To minimum jídla, co jsme všichni nesli, nám mělo vydržet na dvě večeře, dvě snídaně a jeden oběd. Noc byla chladná a vlhká, takže nám ze spacáků lezly jen naše nosy.

O měsíc později …
O měsíc později jsme se do La Amistad vraceli, tentokrát jen já a Zuzka. Už jsme věděli, do čeho jdeme, jak to bude náročné, co je třeba vzít sebou a co naopak není nutné. Na akci s námi šla jedna bioložka a její průvodce, kteří zůstali během výstupu hluboko za námi. Kontrola fotopastí probíhala v pohodě a kupodivu nám krásně vydržely baterie, takže nebylo ani nutné provádět výměnu. Hned na první a druhé fotopasti se ukázal jaguár v noci a na třetí dokonce náš velký sen, černý panter opět v noci. Absolutní paráda a my nevěděli, jak více se můžeme ještě radovat. Na další a o trochu vzdálenější fotopasti však přišla opravdová bomba. Melanický jaguár, tedy černý panter ve dne a ještě se nám zastavil a podíval do kamery. Neuvěřitelné!!! V tom okamžiku jsme věděli, že se budeme vracet druhého dne s jedinečnými záběry. Na dalších fotopastech byly ještě tapíři, jeleni či pumy. Během výstupu jsme umístili další dvě fotopasti mimo hlavní stezku a druhý den při sestupu ještě jednu. Naším cílem je rozmístit fotopasti do nových míst mimo stezku, po níž občas projdou i lidé. Přece jen musí černí panteři chodit především v pralese a nikoliv po cestě, ale to se uvidí, jak bude naše teorie úspěšná.
Při návratu na stanici rangerů jsme způsobili docela poprask a rangeři Junior a Arturo byli nadšeni stejně jako my. Když jsem poslal fotky Leovi, tak se na mě snesla bouře radosti přes Whats App. Nakonec naše záběry prošly též kostarickým mediálním světem a my si uvědomili, jak skvělou práci odvádíme pro kostarickou ochranu přírody a ohrožených druhů zvířat. Již nyní se těšíme na sběr dat na začátku prosince 2022 a poté nás čeká ještě monitoring v okolí hory Pittier a největší masakr proběhne na začátku ledna při monitorovacím výstupu na horu Kamuk, ale o tom zase příště.



SDÍLET: